Stlačený plyn vs nehořlavý stlačený plyn – který zvolit pro čištění elektroniky?
Ve světě IT servisu a moderních kanceláří se stlačený plyn stal základním nástrojem pro údržbu. Postupem času se však začala objevovat otázka: klasický stlačený plyn, nebo nehořlavý stlačený plyn NF? Obě řešení patří do stejné kategorie, tedy stlačených plynů, liší se však svými vlastnostmi a použitím.
Stlačený vzduch a stlačený plyn – z čeho vyplývá rozdíl v názvu, když znějí jako jeden a tentýž produkt?
Nejjednodušeji řečeno: „skutečný stlačený vzduch“ se vyrábí stlačením běžného atmosférického vzduchu pomocí kompresoru a jeho skladováním v těsné tlakové nádobě. Nejčastější použití stlačeného vzduchu jsou:
- v dílně (huštění pneumatik automobilů a jízdních kol),
- v průmyslu (obsluha výrobních linek a automatizace),
- v automobilovém průmyslu (automobilové lakovny),
- ve stavebnictví (nástroje pro montáž konstrukcí),
- v medicíně a stomatologii (zubní vrtačky, dýchací systémy a zdravotnické přístroje).
Ačkoli se názvy „stlačený vzduch“ a „stlačený plyn“ často používají zaměnitelně, v praxi mohou označovat produkty se zcela odlišným složením, vlastnostmi a použitím.
Stlačený vzduch se skládá především z dusíku, kyslíku a malého množství dalších plynů uzavřených v nádobě pod vysokým tlakem. Teoreticky by tedy měl odpovídat běžnému atmosférickému vzduchu.
Bohužel je mnoho produktů označovaných jako „stlačený vzduch“ ve skutečnosti tvořeno technickými stlačenými plyny nebo směsmi uhlovodíků. Tyto látky mohou být hořlavé a při nesprávném použití představovat nebezpečí. Proto je před nákupem vhodné zkontrolovat složení přípravku a ujistit se, že odpovídá názvu i určení produktu.
V mnoha čisticích aerosolech se nacházejí:
- technické plyny,
- směsi propanu, butanu nebo jiných uhlovodíků,
- pracovní média zajišťující odpovídající tlak.
Nehořlavý stlačený plyn NF
Zajišťuje bezpečnost, protože se jedná o inovativní řešení, které účinně čistí a především je bezpečné při používání. Díky nehořlavému složení jej lze používat na místech, kde by tradiční stlačený plyn mohl představovat riziko požáru. Teplota samovznícení plynu dosahuje až 750 °C, díky čemuž je výrobek za běžných podmínek používání mimořádně bezpečný. Při použití na elektrických zařízeních pod napětím se doporučuje, aby okolní teplota nepřesahovala 28 °C – tím se riziko nebezpečí minimalizuje.
Největší předností tohoto aerosolu je ventil 360°, který umožňuje použití plynu v jakékoli poloze – svislé, vodorovné, a dokonce i dnem vzhůru bez rizika kondenzace, což je obzvláště důležité v místech, kde je odpařování kondenzátu obtížné a může způsobovat korozi nebo dokonce poškození zařízení. Jedná se o mimořádně praktické řešení, které usnadňuje přístup do těžko dostupných míst. Zapomeňte na nepraktické čištění – nehořlavý stlačený plyn se dostane přesně tam, kde je potřeba.
Často se stává, že tradiční stlačený plyn zanechává šmouhy, zejména na skleněných površích nebo citlivých elektronických součástkách. Nehořlavý stlačený plyn má speciálně vyvinuté složení, které nezanechává žádné stopy. To má zvláštní význam při čištění obrazovek, monitorů, objektivů a snímačů fotoaparátů i dalších citlivých povrchů.
Stlačený plyn
Neviditelný, bezbarvý a bez zápachu – tento plyn je především neviditelným strážcem čistoty. Jako zkapalněný plyn o hustotě 0,57 g/cm³ nejen účinně čistí místa vyžadující údržbu, ale je také šetrný k životnímu prostředí, protože se nerozpouští ve vodě.
Klíčové fyzikálně-chemické vlastnosti látky:
- teplota tání: −187,6 °C (propan), −138,3 °C (butan),
- teplota varu: −42,1 °C (propan), −1 °C (butan),
- teplota vzplanutí: −95 °C (propan), −60 °C (butan),
- teplota samovznícení: 470 °C (propan), 365 °C (butan).
Nehořlavý stlačený plyn NF
- skladován pod vysokým tlakem (v lahvích nebo zásobnících),
- nevznítí se až do 750 °C,
- často patří mezi tzv. inertní plyny, tedy plyny, které chemicky nereagují s jinými látkami,
- vyznačuje se vysokou stlačitelností, díky které může být skladován pod vysokým tlakem,
- je bezbarvý a bez zápachu,
- v tlakové lahvi může zaujímat velmi malý objem,
- po uvolnění se prudce rozpíná.
Použití:
- elektronika a výpočetní technika (nezpůsobuje zkraty),
- přesná mechanika (odstraňování prachu a kovových třísek z drobných součástí),
- elektromechanika (vyfukování rozváděčových skříní a systémů automatizace),
- fotografická technika (nezanechává šmouhy na objektivu),
- spotřební elektronika a domácí spotřebiče (odstraňování prachu z elektroniky, klávesnic a ventilátorů).
Z hlediska bezpečnosti používání tento produkt výrazně převyšuje tradiční stlačené plyny. Za běžných podmínek použití je riziko vznícení minimální, proto je přípravek ideální pro použití v elektronických servisech, laboratořích a průmyslových provozech.
Stlačený plyn se vyznačuje:
- vysokým tlakem (často od 100 do 300 barů, případně i vyšším),
- možností akumulace energie ve formě potenciální energie,
- vysokou stlačitelností, díky které lze plyn skladovat v malém objemu,
- neviditelností, která ztěžuje detekci úniků,
- riziky spojenými s vysokým tlakem, např. efektem „raketového“ pohybu tlakové lahve při poškození ventilu,
- možností výskytu toxických nebo hořlavých vlastností.
Použití:
- elektronika a výpočetní technika (používejte pouze na zařízeních odpojených od elektrického proudu),
- přesná mechanika (vyfukování mechanismů a ložisek),
- elektromechanika (chlazení součástí během servisních prací),
- fotografická technika (zanechává šmouhy na objektivu),
- spotřební elektronika a domácí spotřebiče (odstraňování prachu z televizorů a audio techniky).
Je třeba pamatovat na to, že stlačený plyn je hořlavý produkt, a proto je při práci nutné zachovávat zvýšenou opatrnost.
Nehořlavý plyn a klasický stlačený plyn:
Co je důležité, nehořlavá verze se vyznačuje výrazně vyšší teplotou samovznícení, což zvyšuje bezpečnost při používání v náročných profesionálních podmínkách. Je však třeba pamatovat na to, že to není jediný rozdíl – významnou roli hrají také správné podmínky použití, skladování a účel určení obou produktů. Více podrobností naleznete v tabulce níže.
| Vlastnost | Stlačený plyn | Nehořlavý stlačený plyn NF |
| Složení | Směs plynů, jako je propan a butan | Založen na nehořlavých plynech, které jsou bezpečnější pro elektroniku |
| Bezpečnost | Vyšší riziko vznícení během používání | Minimální riziko vznícení |
| Práce na zařízeních pod napětím | Nepoužívejte na zařízení připojeném k napájení, protože může způsobit zkrat | Bezpečnější pro profesionální použití |
| Zanechávání šmouh | Může zanechávat šmouhy a vlhkost | Obvykle nezanechává šmouhy ani usazeniny |
| Kapky zkondenzovaného plynu | Mohou se objevovat při nesprávném použití | Žádné |
| Riziko zkratu elektroniky | Větší riziko představuje vlhkost, protože může způsobovat zkraty a poškození. I po viditelném „vyschnutí“ může vlhkost stále zůstávat uvnitř zařízení | Bez rizika zkratu, pokud okolní teplota nepřesahuje 28 °C |
| Používání dnem vzhůru | Může působit jako mrazicí prostředek a prudce ochlazovat povrch; dochází ke kondenzaci plynu a nádoba se může „namrazit“ | Bezpečné |
| Protřepávání během používání | Nedoporučuje se – může způsobovat únik kapalného plynu | Nižší riziko obdobných účinků |
| Vliv na elektroniku | Při nesprávném použití může způsobovat korozi a poškození | Bezpečnější pro citlivé součástky |
| Použití | Základní čištění klávesnic, ventilátorů a krytů (odpojte zařízení od elektrického proudu a vyčkejte, až se zkondenzovaný plyn odpaří) | Profesionální IT servisy, laboratoře, elektronika |
| Komfort práce | Menší kontrola nad proudem při dlouhodobém používání | Stabilnější a předvídatelnější provoz |
Inertní plyn a stlačený CO₂ – alternativní řešení
Největší výhodou těchto produktů je vysoká účinnost stlačeného plynu, která umožňuje rychlé a efektivní čištění velkých ploch i chladicích systémů. Inertní plyny a stlačený CO₂ nacházejí uplatnění nejen při technickém čištění, ale také v mnoha průmyslových odvětvích.
Stlačený CO₂ se využívá mimo jiné v:
- chladicích technologiích (jako ekologické chladivo používané v moderních chladicích a klimatizačních systémech),
- potravinářském průmyslu (omezuje rozvoj bakterií a plísní, čímž prodlužuje čerstvost výrobků; používá se také pro chlazení a zmrazování potravin ve formě suchého ledu),
- výrobě nápojů (karbonizace dodává charakteristické perlení sycené vodě, nealkoholickým nápojům i mnoha dalším produktům),
- technologických procesech (využívá se například při svařování metodou MIG/MAG jako ochranný plyn; používá se také k regulaci pH vody),
- technickém čištění (čištění pomocí CO₂ je bezpečné a účinně odstraňuje nečistoty, mastnotu i výrobní usazeniny; nezpůsobuje korozi ani nezanechává sekundární odpad).
Druhy nebezpečných plynů
- hořlavé plyny – např. propan, vodík,
- toxické plyny – např. chlor,
- dusivé plyny – např. dusík (vytěsňuje kyslík z okolního prostředí),
- zkapalněné plyny – např. CO₂, LPG (mohou představovat nebezpečí v důsledku vysokého tlaku a nízké teploty),
- rozpuštěné plyny – např. acetylen rozpuštěný v acetonu.
Příklady dalších nehořlavých plynů:
- Dusík – bezbarvý, bez zápachu, nehořlavý a velmi málo reaktivní plyn, který tvoří přibližně 78 % složení vzduchu,
- Argon – vzácný plyn, zcela chemicky inertní a nehořlavý,
- Oxid uhličitý – nehořlavý plyn, který se může vyskytovat v plynném nebo kapalném skupenství; vytěsňuje kyslík,
- Helium – vzácný plyn, nehořlavý a velmi lehký.
Shrnutí
Pokud hledáte ekonomické řešení pro standardní čištění elektroniky, klasický stlačený plyn bude velmi dobrou volbou. Pokud je však prioritou bezpečnost používání, zejména při práci se zařízeními pod napětím nebo v náročných podmínkách, kde jsou kondenzát a šmouhy obzvláště nežádoucí, bude jednoznačně lepším řešením nehořlavý stlačený plyn NF. Oba produkty účinně odstraňují prach a nečistoty, nehořlavá verze však poskytuje dodatečnou úroveň ochrany a vyšší komfort při práci.